Čtenářský kroužek

[Paul Atreides]

@nissarati Já ne. Z Husserla mám rád jen ty části díla, kde navazoval na Gottloba Frege. A o Heideggerovi škoda mluvit, nejbližší je mi asi postoj raného Carnapa k Heideggerovi. Ale je klidně možné, že Heideggera vůbec nechápu, že jeho věty typu "nic nicuje" nejsou jen jazykové hříčky. A jeho minulost mi vadí, že bych mu stejně v ničem nevěřil. Ani ty věty o ničem.
A o Wittgensteinovi jsem napsal.
"I když už dávno nejsem obdivovatelem Wittgensteinova učení, Wittgenstein je jeden z lidí, kteří mě zásadním způsobem ovlivnili a bez nadsázky se podíleli na totální proměně mých zájmů a mého vidění světa."
https://renesteinposterous.wordpress.co ... eina-z-fb/

[puk123]

Tak tento rok jsem se neflákal a přehled nejlepších knih za rok 2024 jsem napsal.
Snad vás něco zaujme.
https://renesteinposterous.wordpress.com/2024/12/28/170668254/
Berte to jako P. F. 2025 pro všechny garážníky.

Díky, máš můj obdiv. Asi bych dost knih z toho seznamu nedokázal přelouskat, ale 2 mám přečtené.

[Paul Atreides]

@Puk 123. Jaké dvě knihy? A díky za laskavá slova, i když myslím, že nejsou na místě. Zrovna na garáži možná někteří ocení, že spoustu komplikovanějších knih (a hlavně "paperů", které ale v seznamu nejsou), používám podobně jako alkohol. Tedy když mě štve reálný svět a ty tzv. praktické problémy v něm, "zprasím se" tak, že můj mozek z běžných starostí přepne úplně do jiného světa, ze kterého mám problémy se vracet. Alkohol takhle na mě (bohužel/bohudík) už delší dobu nepůsobí, spíš mi zostří smysly, potlačí centrum laskavosti a nadopuje centrum jízlivosti:) Takže jde vlastně u čtení některých knih jen o společensky přijatelnou a někdy dokonce obdivovanou závislost. Sice mám ráno také kocovinu, ale žena i děti si už na tyhle mé tripy zvykly

[nissarati]

Paule, rozumím.. mi je mnohem bližší a jeví se smysluplnější existenciálně fenomenologický přístup ke zkušenosti.. nebo-li úděl konkrétního jedince v rámci filozofie.. a to v mém pohledu splňuje třeba právě Heidegger v díle "Bytí a čas".. případně stojí za četbu i raný Kierkegaard, či Sartre v díle "Bytí a nicota".. upřesnění by ale bylo na delší diskuzi.. nicméně nepochybuji, že i leccos z Russella se leckomu může zdát pozoruhodné.

[puk123]

@Puk 123. Jaké dvě knihy? A díky za laskavá slova, i když myslím, že nejsou na místě. Zrovna na garáži možná někteří ocení, že spoustu komplikovanějších knih (a hlavně "paperů", které ale v seznamu nejsou), používám podobně jako alkohol. Tedy když mě štve reálný svět a ty tzv. praktické problémy v něm, "zprasím se" tak, že můj mozek z běžných starostí přepne úplně do jiného světa, ze kterého mám problémy se vracet. Alkohol takhle na mě (bohužel/bohudík) už delší dobu nepůsobí, spíš mi zostří smysly, potlačí centrum laskavosti a nadopuje centrum jízlivosti:) Takže jde vlastně u čtení některých knih jen o společensky přijatelnou a někdy dokonce obdivovanou závislost. Sice mám ráno také kocovinu, ale žena i děti si už na tyhle mé tripy zvykly

Hadži Murat a Přepište dějiny. Ta první se mi líbila moc, u druhé už byla moje pozornost kolísavá. Já potřebuju trochu toho reálna, u čistě filozofických úvah neudržím pozornost a myšlenky mi bloudí jinde. Celkově jsem špatný čtenář.