Tak po roce od koupě ProCeeda bych jen napsal, že:
1) Mám ho přesně jeden rok a najel jsem 15 000 Km. Přeci jen je vidět, že po Covidu už se firmy naučily, že se dá spousta věcí vyřídit na dálku. U předchozího auta jsem měl 20 000 km za půl roku.
2) Nikdy jsem tolik nekurvoval, než jsem se naučil odhadovat, kde se auto nachází v prostoru, když chci třeba zacouvat bez použití kamery. A nikdy mi pár měsíců po koupení auta nerozkopali silničáři silnici u vrat a nenechali tam více jak měsíc díru, kvůli které jsme musel před zajetím do vrat ztopořit auto do protisměru, rychle se srovnat a zacouvat, aniž by mě přijíždějící auto z druhé strany, pro které za "horizontem" nejsem vidět, nesejmulo. To byl adrenalinový sport v únoru a březnu.
3) Nikdy jsem žádnému autu nekoupil na zimu speciální kola.
4) Nikdy jsem u žádného auta nezničil kolo. Tady jsem hned měsíc po zakoupení kol vjel po mrazech v Praze na místě, kde se pohybuju časdto, do hluboké díry, když jsem se sotva vyhnul jiné díře.
5) Nikdy jsme si auto tolikrát nefotili. A na foto, kdy jsem sjel na nevinně vypadající polní cestu k jednomu jezu, který měl být podle ženy krásným pozadím pro foto, nezapomenu. Na půlce výjezdu z polní cesty na silnici ostré hrany, při pokusu vyjet po té druhé půlce jsem uslyšel sténání auta od podvozku, které bych už slyšet nechtěl. Naštěstí o kameny zachytil jen nějaký krycí plech, který splnil svou funkci a ani ty škrábance jsem na plechu nenašel, protože jsem operaci ukončil po prvním zasténání autem a mém *****ání. Následné opakované pokusy o výjezd na silnici do kopce po mokré trávě s prokluzujícími koly také stály za to.
6) Nikdy jsme u žádného auta tolik nekurvoval, protože couvací světlo je jen na ozdobu a zajíždět v dešti a tmě do vrat je nevděčná práce.
7) Nikdy jsem neměl auto s režimem Sport, který přispěje k tomu, že synova kamarádka stihla v jiném městě vlak, o kterém všichni tvrdili, že už ho stihnout nemůže. A syn, kterého jen tak nic nerozhodí a také moc nechválí, uznale po po právě skončené jízdě pronesl mírně roztřeseným hlasem "to už bylo hodně slušný". K nezaplacení.
Ale hlavně. Nikdy jsem neměl z žádného auta takovou radost, když si sednu za volant, nastartuju, zařadím D,
zmáčknu tlačítko Sport, vypnu rádio, celou cestu poslouchám jen zvuk motoru a vyčistím si tak hlavu.