Já sem včera zastavil docela smolně a nehnul sem se. Musel sem dát kamínky pod kola, popojel sem pár čísel, zastavil, abych poděkoval paní za lopatu a tam už to šlo v pohodě. A i v prudší části kopce sem skoro zastavil, abych se rozhlídnul na hlavní a cajk.
Někdy stačí málo.
Nemůžu na Savy napsat křivý slovo na sněhu.
Ale není až tak s čim srovnat.